Soukromé divadlo z Uherského Hradiště pro malé i velké

Jakub a jeho pán
informace o představení

Je až k neuvěření, jak ten čas letí. Pryč jsou naše začátky v sále uherskohradišťské Orlovny na Mariánském náměstí, improvizované pódium z praktikáblů, pryč je i doba skutečně opraveného a upraveného jeviště, zoufalých šaten, kde byla i dílna a sklady. A kde v zimě bylo k nevydržení i přes všechny ty teplomety. Přesto tam vznikla celá řada představení jak pro dospělé, tak pro děti.

Dodnes naši věrní diváci vzpomínají na několik „Večerů po padákem“, tedy na komponované programy se scénkami, písničkami, zaměřené k nějakému tématu (koníčky, vaření, škola, politika atd.). A hlavně na skvělé silvestry, ať už ve stylu některého divadelního titulu, či ve stylu speciálně připraveného kabaretu. K nim patřilo výborné občerstvení s půlnoční zelňačkou a rautovým stolem, vše v režii restaurace, která sousedila s naším sálem a která nás občas rušila hlukem nebo závany z kuchyně. Všechno to ale patřilo k atmosféře, která měla své kouzlo a byla krásná.

Sál Orlovny patřil ovšem především sportovcům a začalo jich být na tu malou kapacitu čím dál víc, což přinášelo neustálé stěhovaní židlí a stolů na jeviště a zase dolů. Provoz přinášel i jiné problémy, jako rekonstrukce atd.

Orlovnu jsme tedy opustili. Přineslo nám to teplou zkušebnu, více prostoru na skladování (v tuto chvíli je to už zase malé) a skvělou dílnu. Bohužel nám to vzalo jeviště. Ztratili jsme to – být někde doma. Začali jsme hostovat na různých jevištích v Klubu kultury, Redutě, ve Véskách a svoji zájezdovou činnost po republice ještě více rozšířili. Na jedné straně hrajeme na krásných a vybavených jevištích různých divadel a na druhé doma neustále hledáme to pravé, kde by mám bylo dobře a kde bychom se necítili jak stěhovaví ptáci.

Hrajeme a hledáme. A věříme, i když v Uherském Hradišti těch možností moc není, že najdeme prostor, kde zase budeme chvilku „doma“ i kdybychom měli opět postavit jeviště z praktikáblů, jako na úplném začátku…

Karel Hoffmann